Kdy se stáčí med: Kompletní průvodce medobraním pro začínající i pokročilé včelaře
Medobraní, neboli stáčení medu, je pro každého včelaře vrcholem sezóny a odměnou za celoroční péči o včelstva. Mnoho laických milovníků medu i začínajících včelařů se ptá, existuje-li v kalendáři přesné datum, kdy se stáčí med. Pravdou ale je, že se včelaři neřídí podle kalendáře, nýbrž podle zralosti medu a aktuální snůšky v přírodě. V tomto článku si podrobně rozebereme, kdy a za jakých podmínek je ten správný čas k vytáčení.
Hlavním ukazatelem pro každého včelaře není datum, ale to, zda je med v úlech dostatečně zralý. Pokud by se vytočila nezralá sladina s vysokým obsahem vody, mohl by med brzy začít kvasit a znehodnotil by se. Včelaři se proto řídí několika osvědčenými pravidly:
1. Pravidlo zavíčkovaných plástů
Jakmile včely zpracují nektar nebo medovici, odpaří z něj přebytečnou vodu a přidají své enzymy, buňky s medem pokryjí tenkou vrstvou vosku (víčkem). Obecně platí, že pokud je plást zavíčkovaný alespoň z jedné třetiny (ideálně z poloviny až dvou třetin), je med považován za zralý a bezpečný pro stáčení.
2. Zkouška trhnutím
I když není plást plně zavíčkovaný, může v něm být zralý med. Včelaři to testují tzv. zkouškou trhnutím. Plást se chytí oběma rukama, drží se vodorovně a prudce se s ním trhne směrem dolů. Pokud z buněk stříkají kapky řídké sladiny, med ještě potřebuje čas. Pokud nic nevystříkne, med je dostatečně hustý a připravený do medometu.
3. Měření obsahu vody (Refraktometr)
Moderní a nejpřesnější metodou je využití optického přístroje zvaného refraktometr. Podle normy pro Český med by obsah vody neměl přesáhnout 18 % (v některých přísnějších svazových normách, např. Český med, se požaduje maximálně 18 %). Pokud refraktometr ukazuje hodnoty do 18 %, můžete bez obav přistoupit k medobraní.
Kdy probíhá stáčení medu během roku?
Přestože neexistuje přesné datum, v průběhu včelařské sezóny se v našich podmínkách (a to i na Frýdecko-Místecku) rozlišují dvě až tři hlavní období medobraní, které se odvíjejí od kvetoucí vegetace.
Jarní vytáčení (kolem poloviny května až začátku června)
První medobraní přichází většinou po odkvětu jarních květin, ovocných stromů a řepky olejky. Vzniká tak oblíbený jarní květový med. Tento med je charakteristický svou světlou barvou a rychlou krystalizací, proto se často zčásti pastuje. Je důležité jarní med vytočit včas, zejména ten řepkový, který by mohl přímo v plástech velmi rychle ztuhnout.
Letní vytáčení (průběh července)
V období léta, nejčastěji během července, kvetou lípy, slunečnice a objevuje se snůška medovice ze smrků a listnatých stromů. Vzniká tak ceněný lesní (medovicový) med nebo med smíšený. Medovice má typicky tmavší barvu a silnější, kořenitější chuť. Letní stáčení bývá většinou tím posledním v roce, protože v srpnu už včelaři začínají včelstva připravovat a krmit na zimu.
Kdy během dne je nejlepší vytáčet?
Nejde jen o roční období, roli hraje i denní doba a počasí. Zkušení včelaři se shodují, že nejlepší je odebírat plásty s medem ráno. Proč? Ráno ještě včely nestačily přinést do úlu velkou dávku čerstvé (nevyzrálé) sladiny z ranního letu. Další důležitou podmínkou je vhodné počasí – ideálně by nemělo pršet. Při vysoké vzdušné vlhkosti má totiž vytáčený med tendenci do sebe vlhkost pohlcovat, čímž se snižuje jeho kvalita.
Jak probíhá medobraní: Krok za krokem
Odvčelení medníků: Než může včelař vzít plásty domů (nebo do medárny), musí z nich dostat včely. Nejčastěji se používají výkluzy (včely přes noc odejdou do plodiště, ale nevrátí se), nebo se včely z plástů ometají pomocí husího brka či jemného smetáčku.
Odvíčkování: V čisté medárně se vosková víčka z buněk odstraní pomocí odvíčkovací vidličky. Tento čistý včelí vosk je mimochodem velmi ceněnou surovinou.
Vytáčení v medometu: Odvíčkované plásty se vloží do medometu, který funguje na principu odstředivé síly. Rotací bubnu med vyletí z buněk na stěny přístroje a stéká dolů.
Cezení: Vytékající med protéká přes soustavu nerezových sít, která zachytí drobné kousky vosku a případné nečistoty.
Zrání a plnění: Med se nechá v nádobách několik dní takzvaně „vyčeřit“ (drobné vzduchové bublinky a zbylý mikrovosk vyplavou na povrch) a následně se plní do čistých sklenic.
Závěr a několik rad pro spotřebitele
Až si budete příště kupovat med přímo od svého regionálního včelaře, vzpomeňte si, že za každou sklenicí stojí precizní načasování, sledování zralosti, počasí i poctivá práce. Zlatým pravidlem je neskladovat zakoupený med v lednici ani na přímém slunci. Ideální je suchá a tmavá spíž s pokojovou teplotou kolem 15-20 °C. Při správném skladování vám poctivě a ve správný čas stočený med vydrží roky.
